Kritérium rozpačitosti
![](http://chped.net/https/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Francesco_Albani_-_Baptism_of_Christ.jpg/220px-Francesco_Albani_-_Baptism_of_Christ.jpg)
Kritérium rozpačitosti je nástroj historické analýzy. Historický popis je považován za pravděpodobnější, pokud by historická událost mohla uvést autora svědectví do rozpaků. Pravděpodobnost vymyšlení svědectví takovéto události má být v tomto případě menší.
Někteří biblisté užívají toto kritérium k posouzení, zda jsou zprávy o Ježíšových činech a slovech z nového zákona historicky pravděpodobné.[1]
Kritérium rozpačitosti je jedním z kritérií autenticity užívaných akademiky, jako jsou kritérium odlišnosti, kritérium jazyka a prostředí, kritérium koherence a kritérium vícenásobné atestace.[2]
Historie užití[editovat | editovat zdroj]
Kritérium rozpačitosti je dlouhodobě užívaný nástroj v Novozákonních studiích. Pojem byl poprvé použit Johnem P. Meierem v jeho knize z roku 1991 A Marginal Jew.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Podstatou kritéria rozpačitosti je úvaha, že raná církev by neměla důvod fabrikovat či falšovat dokumenty tak, aby výsledek buď ztrapnil jejich autora, nebo oslabil církevní pozici v argumentaci s oponenty. Pravděpodobnější je, že ztrapňující materiál pocházející od Ježíše by byl v pozdějších fázích evangelijní tradice buď potlačen nebo změkčen. Toto kritérium se samo o sobě používá jen zřídka a obvykle je doplňováno jinými nástroji historické metody.
Samotné ukřižování Ježíše Krista je příkladem události, která splňuje kritérium rozpačitosti. Ukřižování bylo v kultuře starověkého Říma považováno za nejhanebnější a nejvíce ponižující způsob popravy. Zastánci užívání tohoto kritéria tvrdí, že právě proto je nepravděpodobné, že by si tuto událost následovníci Krista vymysleli.[3][1][4][5]
Kritika[editovat | editovat zdroj]
Užití kritéria je obzvlášť v oblasti biblických studií kritizováno.
Kritici zpochybňují schopnost moderního člověka dostatečně přesně odhadnout, jestli by daná událost opravdu uvedla autora do rozpaků. Kritérium považují za zneužité. Není podle nich dostačující k prokázání historické události bez jiných podporujících důkazů.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Criterion of embarrassment na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Catherine M. Murphy, The Historical Jesus For Dummies, For Dummies Pub., 2007. p 14
- ↑ TATUM, W. Barnes. In Quest of Jesus. Nashville: Abingdon Press, 1982. S. 106.
- ↑ Guy Davenport and Benjamin Urrutia, The Logia of Yeshua, Washington, DC 1996.
- ↑ John P. Meier, A Marginal Jew, Yale University Press, 2009
- ↑ Dostupné online.
- ↑ GOODACRE, Mark. NT Blog: Criticizing the Criterion of Embarrassment in Historical Jesus studies [online]. 2012-05-07 [cit. 2024-05-02]. Dostupné online.