Hornorýnský kraj
![](http://chped.net/https/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Locator_Upper-Rhenisch_Circle.svg/220px-Locator_Upper-Rhenisch_Circle.svg.png)
Hornorýnský kraj či též Hornorýnský říšský kraj, někdy také jen Rýnský kraj (německy Oberrheinischer Reichskreis, latinsky Circulus Rheni superior, anglicky Upper Rhenish Circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu trvání instituce říšských krajů, ovšem po míru v Lunéville ztratil spolu s říší přes polovinu krajského území. Sdružoval až 72 stavů na západě říše a převažovali v něm evangeličtí stavové, z nichž byl zvláště výrazný podíl helvétské konfese. Silné bylo taktéž zastoupení říšských měst.
Členové kraje[editovat | editovat zdroj]
Vysvětlivky: K – subjekt s knížecím titulem, V – člen kraje, jemuž náležel virilní hlas na říšském sněmu
Lavice duchovních knížat a prelátů[editovat | editovat zdroj]
Wormské biskupství K, V
Špýrské biskupství K, V
Štrasburské biskupství, K, V
Basilejské biskupství K, V
Besançonské arcibiskupství K, V
Sionské biskupství K, V
Ženevské biskupství K, V
Biskupství Lausanne K, V
Métské biskupství K, V (1552/1648 součást Francie)
Toulské biskupství K, V (1552/1648 součást Francie)
Verdunské biskupství K, V (1552/1648 součást Francie)
Lavice světských knížat[editovat | editovat zdroj]
Lotrinské vévodství K, V, roku 1542 nahrazeno
Markrabstvím Pont-à-Mousson, od r. 1736 nahrazeno personalistou
Markrabstvím Nomény, z kraje vyloučeno r. 1766
Savojské vévodství K, V
Oranžské knížectví K, V
Přední hrabství (Vordergrafschaft) Sponheim (v rukou markraběte bádensko-bádenského)
Hesenské lankrabství
Hesensko-kasselské lankrabství (od r. 1803 kurfiřtství) K, V
Hesensko-darmstadtské lankrabství K, V
Zadní hrabství (Hintergrafschaft) Sponheim (v rukou falckraběte falcko-simmernského)
- Falcko-zweibrückenské vévodství K, V
- Falcko-veldenzké knížectví K, V
Lavice prelátů[editovat | editovat zdroj]
Weißenburské okněžněné proboštství K, V
Rytířský konvent a proboštství Odenheim a Bruchsal (v personální unii se Špýrským biskupstvím)
Fuldské opatství (od r. 1752 biskupství) K, V
Hersfeldské knížectví (v držbě Hesenska-Kasselska, od r. 1606) K, V
Murbašské opatství K, V
- Opatství Sv. Jiří v Münsteru in Gregorienthal
Prümské opatství (od r. 1576 personální unie s Trevírským kurfiřtstvím) K, V
Heitersheimské knížectví maltézského velkopřevora K, V
- Kaufungenský klášter/konvent
Lavice hrabat a pánů[editovat | editovat zdroj]
Hrabata a páni v matrice z roku 1532
- Nasavsko-saarbrückenské okněžněné hrabství K
- Nasavsko-idsteinské okněžněné hrabství K
Reipoltskirchenské panství
Hrabství Kriechingen
Falkensteinské hrabství
Hrabství Bitche
Hrabství (Horní) Salm K, V
Hanavsko-lichtenberské hrabství
Hrabství Leiningen-Dachsburg
- hrabě/kníže Leinnigen-Hartenburg
- hrabě Leiningen-Guntersblumm
- hrabě Leiningen-Heidesheim
Panství Rappoltstein
Panství Thierstein a Hochkönigsburg
Hrabství Blamont
Hrabství Stolberg
- Hrabství Isenburg-Büdingen
- hrabata Isenburg-Büdingen
- hrabata Isenburg-Meerholz
- hrabata Isenburg-Marienburg
- hrabata Isenburg-Wächtersbach
Hrabství Solms-(Braunfels)
- Hrabství Leiningen-Westerburg
Hanavsko-münzenberské hrabství (od r. 1736 součást Hesensko-Kasselska)
Hrabství (Sayn)-Wittgenstein K
Waldecké hrabství
Panství Plessen
Purkrabství Friedberg
- Gelnhausenské purkrabství
Hrabata a páni přistoupivší během 16. a 17. století
"Pustinné hrabství" Kyrburg K, V (od r. 1696)
- Nasavsko-weilburské okněžněné hrabství K
- Nasavsko-usingenské okněžněné hrabství K
- Nasavsko-saarbrückenské hrabství K
Hrabství Lich
Hrabství Hohensolms
Hrabství Königstein
- Hrabství Isenburg-Offenbach
- Hrabství Isenburg-Birstein K
"Porýnské hrabství" Grumbach
"Porýnské hrabství" (Rheingrafen)Stein
"Pustinné hrabství" Dhaun
Hrabství (Sayn)-Wittgenstein-Berleburg
Panství Reipoltskirchen
- Hrabství Olbrück
Hrabata a páni přistoupivší v 18. století
Lavice říšských měst[editovat | editovat zdroj]
Symbolem "10" jsou označena města alsaské Decapolis, odstoupená r. 1679 nijmegenským mírem Francii
Worms
Frankfurt nad Mohanem
Štrasburk
Špýr
Friedberg
Wetzlar
Hagenau (Haguenau) 10
Landau 10
Kaysersberg 10
Türkheim (Turckheim) 10
Münster im Gregorienthal (Munster) 10
Oberehnheim (Obernei) 10
Colmar 10
Rosheim 10
Schlettstadt (Sélestat) 10
Weißenburg (Wissembourg) 10
Mety (1552/1648 součást Francie)
Toul (1552/1648 součást Francie)
Verdun (1552/1648 součást Francie)
Saarbrücken – snad chybně uveden
Besançon – v době po vzniku kraje již nebyl říšsky bezprostřední, od r. 1679 součást Francie
Mulhouse 10
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hornorýnský kraj na Wikimedia Commons
- Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)
- Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online