Do ligy vstoupil tým Philadelphia Union, který přistoupil do Východní konference.
Bylo upraveno pravidlo Designated Player (hráčů nad rámec platového stropu).
Každý tým mohl podepsat dva hráče nad rámec platového stropu. Mohli podepsat i třetího, ale za poplatek ve výši 250 tisíc USD, které byly rozděleny mezi ostatní týmy ligy.
Každý DP se do celkového platového stropu započítával ve výši 335 tisíc USD (oproti předchozím 415 tisícům).
Tým, který v průběhu sezony prodá DP hráče, dostane finanční kompenzaci.
Týmy nemohou obchodovat s nevyužitými místy pro DP. New York Red Bulls obdrželi kompenzaci 70 tisíc USD, jelikož předtím koupili jedno místo na DP od CD Chivas USA.
Sezona proběhla od 25. března do 21. listopadu s přestávkou od 10. června do 25. června kvůli Mistrovství světa.
Šestnáct týmů bylo rozděleno do dvou konferencí po osmi týmech. Každý klub odehrál 30 utkání (15 doma, 15 venku), odehrál dva zápasy s každým týmem (jednou doma, jednou venku). Poprvé v historii ligy tak měla liga vybalancovaný program.
Dva nejlepší týmy z každé konference postoupily do playoff. Následně postoupily čtyři týmy s nejvyšším počtem bodů, nezáleže na konferenci. Semifinále konferencí byla hrána na dvě utkání, postupoval tým s vyšším počtem vstřelených gólů. Konferenční finále i finále ligy byla hrána na jedno utkání. V případě nerozhodného výsledku bylo utkání prodlouženo o 2×15 minut, v případě potřeby o penalty. V soutěži se neuplatňovalo pravidlo venkovních gólů.
Tým s nejvyšším počtem bodů po základní části získal MLS Supporters' Shield a kvalifikoval se do Ligy mistrů. Další místa v LM získal vítěz MLS Cupu, druhý nejlepší tým základní části a vítěz US Open Cupu. V případě, že se tým kvalifikuje ze dvou různých soutěží (např. vyhraje Supporters' Shield a Open Cup), do LM postupuje i nejlépe postavený tým, který se předtím nekvalifikoval (např. třetí tým MLS). Stejná věc se aplikuje v případě obsazení místa pro postup do LM týmem z Kanady (Toronto), který se nemůže kvalifikovat z americké soutěže, musí z domácího Canadian Championship.
Nejlepší čtyři týmy základní části (nezáleží na konferenci), které se nekvalifikovaly do LM, postoupilo do North American SuperLigy.
Šest nejlepších týmů základní části získalo automaticky místo v hlavní části US Open Cupu, zbytek musel projít kvalifikací.
↑SJE získali poslední postupové místo. Odehráli playoff jako 4. nejlepší tým Východní konference, jelikož z Východní konference postoupily 2 týmy a ze Západní 6.
↑CR získali sedmé postupové místo. Odehráli playoff jako 3. nejlepší tým Východní konference, jelikož z Východní konference postoupily 2 týmy a ze Západní 6.
Kolektiv autorů. MLS Fact and Record Book [online]. Major League Soccer, 2019-01-01, rev. 2020-01-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-16. (anglicky)