Strahovice
| Strahovice | |
|---|---|
 kostel sv. Augustina | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kravaře |
| Obec s rozšířenou působností | Kravaře (správní obvod) |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko (do r. 1920 též pruské Slezsko) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′7″ s. š., 18°5′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 884 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,07 km²[2] |
| Katastrální území | Strahovice |
| Nadmořská výška | 228 m n. m. |
| PSČ | 747 30 |
| Počet domů | 233 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Strahovice 190 747 30 Strahovice strahovice@cbox.cz |
| Starosta | Karel Malchárek |
| Oficiální web: www | |
  Strahovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 512869 |
| Kód části obce | 155829 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strahovice (německy Strandorf,[4] polsky Strachowice) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Žije v ní 884[1] obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 507 ha.
Strahovice se nacházejí v Hlučínské pahorkatině. Sousední obce jsou Bolatice, Chuchelná, Rohov, Krzanowice, Kobeřice. Ve vzdálenosti devět kilometrů jihozápadně leží město Kravaře, čtrnáct kilometrů jižně město Hlučín, patnáct kilometrů jihozápadně statutární město Opava a 22 kilometrů jihovýchodně město Bohumín.
Název[editovat | editovat zdroj]
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Strahovici. To bylo zřejmě odvozeno od osobního jména Straha (jehož základem bylo sloveso strahovati - "střežit, strážit") a jeho význam byl "Strahovi lidé". Nelze vyloučit, že pojmenování Strahovici bylo odvozeno přímo od slovesa strahovati, a pak mělo význam "lidé, kteří strážili". Německé jméno vesnice vzniklo z českého.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Unikátní nález zubu koně z doby konce pleistocénu a začátku holocénu, což je těsně po konci doby ledové a představuje stáří asi 10 000 let.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. V této obci je pověst o hodinovém dolu, kde byl prý původně zámek, který se propadl do země a do nynějška tam zní tikot hodin. Dnes v tomto místě vyvěrá pramenitá voda, která slouží jako zdroj pitné vody pro tři obce.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 511 | 528 | 576 | 589 | 615 | 705 | 693 | 668 | 853 | 864 | 893 | 871 | 892 | 920 | 846 |
| Počet domů | 95 | 98 | 97 | 93 | 106 | 119 | 149 | 144 | 167 | 174 | 193 | 209 | 218 | 223 | 233 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Mezi lety 1869–1978 Strahovice byly obcí v okrese Ratiboř (1869–1910), poté v okrese Hlučín (1921), poté v okrese Opava (1930), poté opět v okrese Hlučín (1950) a později opět v okrese Opava. Od 1. ledna 1979 do 30. června 1990 patřily jako část obce k Chuchelné a od 1. července 1990 jsou opět samostatnou obcí.[8]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Augustina z roku 1924 a kaple Panny Marie Schönstattské
- Roubené lidové hospodářské stavby z poloviny 19. století
- Sýpka u čp. 103
- Sýpka u čp. 78
Kultura a rekreace[editovat | editovat zdroj]
V obci se koná řada akcí: Strahovický jarmark, Živý betlém, adventní koncerty, Strahovický odpust, Strassenfest, sportovní a hasičské slavnosti, pivní slavnosti, vinobraní. V blízké pískovně roste vzácná ruderální vegetace. Za vidění stojí dva velké bludné kameny.
K rekreačním sportům možno využít tělocvičnu, tartanové hřiště, minigolf nebo chatu „Královna“. K výletům lze využít napojení na řadu cyklostezek a zamířit na pstruží farma v Bělé, zámek Kravaře, golfové hřiště v Kravařích, hřebčín Albertovec, zámek Šilheřovice, na koupaliště Bolatice či jezero Hlučín.
Dvě cyklistické trasy:
- Regionální cyklotrasa č. 552 Ratiborz – Strahovice – Kobeřice – Chlebičov – Opava
- Cyklotrasa č. 6055 Ratiborz – Strahovice – Albertovec – Raduň – Hradec nad Moravicí
- Fotbalová mužstva organizována v SK Meteor Strahovice
- Hasiči Strahovice
- Myslivecké sdružení
- Schola Strahovice
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Richard Henkes – v letech 1941–1943 farář ve Strahovicích, v roce 2019 blahořečený
Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 800.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 494–495.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 538.
- ↑ Udělené symboly – Strahovice [online]. 1995-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strahovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Strahovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
